František Zacharník
František Zacharník
František Zacharník, narozen 3. září 1939 v Poděbradech, byl významnou osobností české hudební scény, jejíž talent se projevil v mnoha uměleckých disciplínách. Jeho profesní dráha zahrnovala operetní herectví, zpěv, psaní textů, režii, tvorbu libret a také literární činnost.
Po absolvování poděbradského gymnázia se František Zacharník pustil do studia na DAMU, kam se dostal do výběrového kola. Následovalo studium na Vysoké škole ekonomické v Praze a souběžně dálkové studium zpěvu na Pražské konzervatoři. Tato rozmanitá vzdělávací cesta položila pevné základy pro jeho všestrannou uměleckou kariéru.
Jeho hudební angažmá začala v orchestru Zdeňka Bartáka, poté působil jako klavírista v Městském oblastním divadle v Kolíně. Následovala operetní angažmá v Krajském krušnohorském divadle v Teplicích a především ve Státním divadle v Brně, kde se stal klíčovou postavou zpěvoherního souboru. V Národním divadle Brno zastával v letech 1994 až 2002 pozici uměleckého šéfa zpěvohry, což svědčí o jeho organizačních a uměleckých schopnostech.
František Zacharník ztvárnil řadu nezapomenutelných rolí na divadelních prknech. Mezi jeho nejvýraznější výkony patří postavy jako Gustav v „Zemi úsměvů“, Boni v „Čardášové princezně“, Styx v „Orfeovi v podsvětí“, Bulfínek v „Na tý louce zelený“, Gaylord Ravenal v „Lodi komediantů“, Curly v „Oklahomě“, Woody Rychtarik v „Divotvorném hrnci“, Lorenc Pořízek ve „Zvonokosech“ a Henry Higgins v „My Fair Lady“. Jeho herecký a pěvecký talent tak obohatil mnoho klasických i moderních muzikálových a operetních děl.
Kromě interpretační činnosti se František Zacharník věnoval také psaní. Pod pseudonymem Zacharias O´Harrol vytvořil libreta k operetám jako „Světluška“, „Večírek na rozloučenou“, „Babylonská věž“, „Holky na ocet“, „Cindy“, „Gordický uzel“, „Princezna Písnička“, „Mauglí“, „Tuze pyšná princezna“ a „Rychlé šípy“. Jeho autorská tvorba tak přispěla k rozvoji českého operetního a muzikálového repertoáru.
Jeho talent se projevil i v překladatelství. František Zacharník přeložil do češtiny texty písní z mnoha známých děl, včetně „Zpívání v dešti“, „Sladká Charity“, „Jižní Pacifik“, „She Loves Me“, „Hledá se tenor“, „Tři mušketýři“, „Pařížský život“ a „Robinson Crusoe“. Tímto způsobem zpřístupnil tato díla širšímu publiku a obohatil českou hudební kulturu.
Po ukončení angažmá v Městském divadle Brno v roce 2004 se František Zacharník dále věnoval literární tvorbě. Psal fejetony, rozhovory a články do časopisů a novin. Jeho knižní tvorba zahrnuje sbírky divadelních fejetonů jako „Před oponou za oponou“ a „Za opnou před oponou“, „Pikantně naučný vtipník“ a také knihy určené dětem. Jeho psaný projev byl vždy plný vtipu, postřehu a lásky k divadlu.
Za své celoživotní mistrovství v oboru muzikál a opereta byl František Zacharník v roce 2023 oceněn prestižní cenou Thálie. Jeho odkaz jako zpěváka, herce, autora, režiséra a spisovatele zůstává důležitou součástí české divadelní a hudební historie.
Sadista wikipedie
Honza Holeček
Michal Šindelář životopis
Jan Brabec
Hošan
František Segrado
Ján Kollár životopis
Ezdráš Egon Hýbl
Tomáš Unger kdo to je?
František Bedřich Kott
