Gracian Černušák
Gracian Černušák
Gracian Černušák, narozen 19. prosince 1882 ve Ptení a zemřel 13. října 1961 v Prostějově, byl významnou osobností českého hudebního života. Jeho rozsáhlé působení zahrnovalo role pedagoga, zpěváka, sbormistra, korepetitora, hudebního kritika, popularizátora, historika, publicisty, editora i lexikografa. Pocházel z Hané, z rodiny s hlubokým hudebním založením, a sám ovládal hru na housle, klavír a harmonium, případně i varhany.
Jeho vzdělání bylo rozmanité. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži v roce 1901 pokračoval ve studiu práv na Karlově univerzitě v Praze. Následně se věnoval studiu dějepisu a zeměpisu na Filosofické fakultě téže univerzity. Svou profesní dráhu zahájil jako učitel dějepisu a zeměpisu na Obchodní akademii v Hradci Králové, kde působil v letech 1905 až 1918. Vedle pedagogické činnosti se v Hradci Králové aktivně zapojoval do hudebního života jako amatérský klavírista, sbormistr a korepetitor, a také jako člen amatérského komorního orchestru.
V září roku 1918 došlo k jeho přeložení do Brna, které se stalo jeho dalším hlavním působištěm. V Brně se prosadil především jako hudební kritik a publicista, přispíval zejména do prestižních Lidových novin. Jeho pedagogické aktivity pokračovaly na Brněnské konzervatoři, kde vyučoval od roku 1919 až do začátku druhé světové války. Po válce své znalosti předával na JAMU a Masarykově univerzitě. Krátce působil také na brněnském pracovišti HAMU. Gracian Černušák byl pohřben v čestné aleji na Ústředním hřbitově v Brně.
Pěvecké sbory a spolky
Černušákův vliv na sborový zpěv byl značný. Vedl řadu pěveckých těles a spolků, mezi něž patřil Pěvecký sbor Žerotín v Olomouci a studentské pěvecké kroužky, kde zastával pozici uměleckého vedoucího. V letech 1901–1902 vedl Akademický pěvecký sbor. V Hradci Králové byl v letech 1906–1912 sbormistrem Pěveckého spolku Eliška a v období 1907–1918 stál v čele Pěveckého sdružení Pěvci nepasičtí.
Vlastní tvorba a ediční činnost
Jeho odborná činnost se neomezovala pouze na pedagogiku a kritiku. Podílel se na tvorbě významných hudebních slovníků. Spolupracoval na díle Dějiny evropské hudby s Vladimírem Helfertem. V oblasti lexikografie se výrazně projevil při přípravě Pazdírkova hudebního slovníku naučného, kde se podílel na první věcné části (1929) a na druhé osobní části, jejíž zpracování v rozsahu A–K (1933–1937) realizoval s Vladimírem Helfertem a v rozsahu L–M (1938–1940) dokončil s Bohumírem Štědroněm po uvěznění Helferta. Po druhé světové válce se podílel na tvorbě Československého hudebního slovníku osob a institucí (1963–1965) s Bohumírem Štědroněm a Zdenko Nováčkem.
Další publikační činnost
Gracian Černušák se rovněž podílel na externích slovníkových projektech, včetně B. Kočího Malého slovníku naučného (1925), Ottova slovníku naučného nové doby (1930), německého Kurzgefasstes Tonkünstler-Lexikon (1936) a prestižního Grove’s Dictionary of Music and Musicians (1954). Kromě hudebních témat přispíval i do Ottova slovníku obchodního (1914–1925) v oblasti hospodářského zeměpisu a dějepisu. Dále publikoval několik učebnic dějin hudby pro konzervatoře a hudební školy, které se dočkaly několika vydání a byly později redakčně upraveny.
Jan Werich kdo to je?
Jan Čarvaš
Grant Fuhr wikipedie
Felix Slováček mladší
Tomáš Kalas kdo to je?
František Xaver Richter
Roman Štabrňák wikipedie
František Kreuzmann starší
Milan Bauman wikipedie
František Hacker
