Vladimír Salač
Vladimír Salač
Vladimír Salač, významná osobnost spojená s hudebním a divadelním světem, se narodil 17. července 1924 v Terezíně. Jeho umělecká dráha započala již v útlém věku, kdy se stal členem Kühnova dětského sboru. V dospělosti se profiloval jako talentovaný herec a zpěvák. Jeho životní pouť skončila 31. května 1990 v Praze.
Během druhé světové války, v období nepříznivých společenských poměrů, našel zaměstnání jako úředník v hudebním nakladatelství. Tato zkušenost mu pravděpodobně přinesla cenný vhled do hudebního průmyslu. Již v roce 1943, ještě před koncem války, se zapojil do uměleckého dění angažmá v Intimním divadle, kde působil až do jeho ukončení.
Jeho filmografie zahrnuje několik výrazných rolí, které dokládají jeho všestrannost. Již v mládí ztvárnil postavy studentů ve filmech jako „Škola základ života“ (1938) a „Cesta do hlubin študákovy duše“ (1939), kde se objevil jako tercián Ždimera, podepisující se tehdy jako José Ždimera. Později se objevil například jako rekreant ve snímku „Anděl na horách“, kde zazpíval památnou píseň ve vlaku. V televizním seriálu „30 případů majora Zemana“ ztvárnil postavu účetního Šmída v dílu „Kvadratura ženy“. Jeho poslední filmovou prací byla malá role ve snímku „Něžný barbar“ z roku 1989.
Vladimír Salač byl také úspěšným zpěvákem. Jeho nahrávka „Píseň pro Kristýnku“ z roku 1954, provedená s orchestrem Dalibora Brázdy, se stala populární. Tato píseň pochází ze hry „Sto dukátů pro Juana“ a jejími autory byli Zdeněk Petr a Vladimír Dvořák.
Po skončení druhé světové války se Vladimír Salač věnoval divadelnímu herectví. Působil v několika menších divadlech, ale od roku 1959 až do své smrti byl pevnou součástí souboru Městských divadel pražských. V tomto prestižním divadelním prostředí ztvárnil řadu nezapomenutelných rolí. Jednou z nich byla postava hrnčíře ve hře „Zapomeňte na Hérostrata!“, která měla premiéru 26. listopadu 1975 v Divadle ABC.
Umělecká tvorba Vladimíra Salače je připomínána v řadě odborných publikací, které se věnují historii československého filmu a divadla. Mezi tyto publikace patří například „Historie československého filmu v obrazech 1930–1945“ od Jaroslava Brože a Myrtila Frídy, „Theater – Divadlo“ od Františka Černého, „Otomar Korbelář“ od Ladislava Tunyse, či díla Marie Valtrové jako „ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských“ a „Hraje váš tatínek ještě na housle?“ (spolu s Otou Ornestem). Jeho odkaz je dále dostupný prostřednictvím multimediálních platforem, jako jsou Wikimedia Commons, Česko-Slovenská filmová databáze, Kinobox a Filmová databáze.
Vladimír Salač byl také bratrem Jiřiny Salačové, která se později stala zakladatelkou populárního souboru Allanovy sestry.
Patricie Pagáčová
Vladimír Merta
Nezbedník
Václav Koubek
Bonzák co znamená
Yemi A.D.
Lampasák wikipedia
Václav Bárta
Milenec
Vlasta Zahrádka
