Zdeněk Kluka

Zdeněk Kluka, narozen 16. dubna 1947 v Brně, je výraznou postavou české hudební scény, známý především svou dlouholetou aktivitou jako bubeník, zpěvák a hudební skladatel. Jeho hudební dráha je úzce spjata s několika významnými kapelami a rozsáhlou spoluprací napříč různými uměleckými žánry.

Hudební kariéra

Kluka začal svou hudební dráhu v kapele Atlantis, kde působil do roku 1968. Již v tomto období se projevila jeho všestrannost, což dokládá i jeho spolupráce s Hanou a Petrem Ulrychovými. Po odchodu z Atlantisu se v roce 1968 stal klíčovým členem skupiny The Progress Organization, později známé jako Progres 2. V této formaci působí dodnes, což z něj činí jediného nepřetržitě působícího člena od roku 1968 (s výjimkou přerušených období). Jeho angažmá v Progres 2 zahrnuje řadu zásadních projektů, jako byl „Dialog s vesmírem“ (jaro 1978), projekt „Třetí kniha džunglí“ (začátek 80. let) a „Mozek“ (1983). Po rozpadu první éry The Progress Organization v roce 1970 a krátkém obnovení v roce 1971, se skupina vrátila na koncertní pódia v roce 1977. V roce 1980 došlo k odchodu Pavla Váněho, ale Kluka pokračoval v tvorbě. Po roce 1987 vznikl projekt Progres-Pokrok, jehož činnost skončila v roce 1990. V roce 1992 došlo k obnovení skupiny Progres s původními členy, včetně Kluky, Váněho a Pavla Pelce.

Od roku 1999 je Zdeněk Kluka aktivní také ve skupině Čankišou, s níž absolvoval koncerty i v zahraničí, například v Pákistánu a na Réunionu. Jeho hudební záběr nekončí u rockových formací. Již po roce 1970 se stal členem Skupiny Aleše Sigmunda a od roku 1972 působil v Nové skupině doprovázející Boba Frídla. Spolupráce s Bobem Frídlem byla ukončena v roce 1978. Dále spolupracoval s Emanuelem Sideridisem, Pavlem Pelcem, Janem Sochorem a Milanem Nytrou.

Další umělecké aktivity

Kromě své koncertní činnosti se Zdeněk Kluka věnuje také skládání scénické hudby pro divadla a tvorbě hudby k televizním pořadům. Jeho divadelní spolupráce zahrnuje prestižní scény jako Divadlo Husa na provázku (s tituly jako „Červený smích“, „Stříbrný vítr“, „Shakespearománie“, „Báječná léta pod psa“, „Babička“, „Inženýr lidských duší“, „Švejk“), Městské divadlo Brno, Divadlo Radost, Městské divadlo Zlín, Jihočeské divadlo a Národní divadlo. V oblasti televizní tvorby složil hudbu k filmům jako „Papírový most“ a „Taťka“, a k večerníčkům „Pafka, Ňuf a Hryzka“ a „Pampúšik“.

Jeho hudební nástroje zahrnují akordeon, bicí, balafon a blasakoredeon, což svědčí o jeho hudební rozmanitosti. V roce 1969 se The Progress Organization dostali do povědomí jako předkapela slavných The Beach Boys v Brně. Mezi vydané nahrávky patří singly s Atlantisem („Jen o to mi nejde“, „Wine or Love“ v roce 1968), album s Marthou a Tenou („Dál než slunce vstává“ v roce 1970) a klíčová alba s Progres 2, jako jsou „Mauglí“ (1977), „Změna!“ (1987) a „Tulák po hvězdách“ (2018).

Jeho syn, Jan Kluka, rovněž pokračuje v rodinné tradici jako bubeník ve skupině Čankišou.

Petr Rychlý děti

Kristýna Podzimková životopis
Vladimír Merta
Liane Moriarty kdo to je?
Zdeněk Bína
Intouš
Yemi A.D.
Vojtěch Pikal věk
Vojtěch Nedvěd
Vít Starý životopis
Záviš

(build:14518518134)