Karel Burian
Karel Burian
Karel Burian, známý též jako Carl Burrian, se narodil 12. ledna 1870 v Rousínově, dnešní obci Slabce. Jeho umělecká dráha, která započala v 90. letech 19. století a trvala až do 20. let století následujícího, jej zařadila mezi přední české operní pěvce. Jeho hlasový rozsah a technická zdatnost jej předurčily k interpretaci náročných rolí tenorového oboru, konkrétně typu Heldentenor. Vzdělání v oblasti zpěvu získal pod vedením renomovaných pedagogů, Františka Pivody v Praze a Felixe von Krause v Mnichově. Předtím absolvoval jeden rok studia práv na Univerzitě Karlově v Praze.
Rodinné vazby Karla Buriana jsou spjaty s hudebním světem. Byl starším bratrem barytonisty Emila Buriana a strýcem významného skladatele Emila Františka Buriana. Jeho umělecký start byl spojen s rolí Jeníka v Smetanově „Prodané nevěstě“, kterou poprvé ztvárnil 28. března 1891 v Brně. Již v rané fázi své kariéry si osvojil další klíčové postavy, například Dalibora ve stejnojmenné Smetanově opeře či Manrica ve Verdiho „Trubadúrovi“.
Během své bohaté kariéry vystupoval na mnoha prestižních operních scénách v Evropě i za oceánem. Mezi jeho působiště patřily operní domy v Brně, Revalu (dnešní Tallinn), Cáchách (dnešní Aachen), Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Hamburku a Berlíně. Nechyběla ani vystoupení na scénách Národního divadla v Praze, Semperoper v Drážďanech, Royal Opera House v Londýně a slavné Metropolitní opery v New Yorku. Jeho repertoár zahrnoval ikonické role, jako byl Hérode v „Salome“ Richarda Strausse, Tristan v Wagnerově „Tristanovi a Isoldě“ či Parsifal v jeho stejnojmenné opeře.
Karel Burian se také zapsal do historie jako interpret několika světových premiér. V Cáchách účinkoval v roce 1893/94 v opeře „Aglaja“ Lea Blecha, v Kolíně nad Rýnem pak v roce 1895 v „Sjule“ Karla von Kaskela a o rok později v „Elsi, die seltsame Magd“ Arnolda Mendelssohna. Významným milníkem bylo jeho účinkování při světové premiéře „Salome“ Richarda Strausse v Drážďanech v roce 1905.
Jeho umělecký odkaz je zachycen i na dobových nahrávkách pro společnosti jako Pathé Records, Gramophone Company, Gramophone & Typewriter Company (HMV) a Victor Recording Company. V roce 1913 vydal své paměti s názvem „Z mých pamětí“, kde se zmiňuje o setkáních s osobnostmi jako Gustav Mahler či Arturo Toscanini.
Po roce 1907 se jeho domovem staly Senomaty, kde je po něm dnes pojmenováno náměstí. Tragický zvrat v jeho životě nastal v roce 1920, kdy omylem vypil bělidlo, což mělo fatální následky pro jeho hlasivky. Navzdory tomuto vážnému poškození ještě v roce 1922 předvedl svá poslední představení v Národním divadle v Praze, kde zazářil v rolích Dalibora a Tannhäusera. Karel Burian zemřel 25. září 1924 po krátké nemoci ve věku 54 let. Jeho hlas byl charakterizován jako mimořádně silný, se „zlatou kvalitou“ a pronikavou jasností tónu, což spolu s jeho impozantní jevištní přítomností z něj učinilo nezapomenutelnou postavu operní historie.
Cardi B kdo to je?
Ladislav Kučera
Andrea Černá životopis
Leopold Stropnický
Michal Kempný
Karel Loula
Nevlastní sourozenec
Marcel Kříž
Archanděl Rafael
Karel Soukup
